Informace

čára záhlaví

Čakovice



  Katastrální výměra   3,83 km2   Datum připojení k Praze   1968
  Obyvatel (16. 10. 2006)   4 756   Hustota zalidnění   1 242 obyv./ km2

     Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech. První písemné zmínky o obci pocházejí z konce 11. století. Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel. V roce 1850 zde vznikl Pražský cukrovar. Po připojení Čakovic ku Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek.


šipka nahoru  Významné stavby

Kostel sv. Remigia (Cukrovarská ulice)

     Opravdovou raritou je v Čakovicích kostel sv. Remigia. Sama stavba není nijak významná, byla postavena koncem 19. století v novorománském stylu, je však unikátní ve jménu světce, kterému byla vysvěcena. foto kostela Druhý kostel svatého Remigia totiž v České republice nenalezneme.
     Toto zvláštní zasvěcení spojuje čakovický kostel s osobou Karla IV. Církevní legenda o sv. Remigiu z Remeše (tzv. apoštolu Franků) praví, že to byl kněz římského původu, který žil v letech 436 až 533 v Galii na území dnešní Francie (zemřel 13. ledna 553). V pouhých 22 letech se stal remešským biskupem a stal se známým jako horlivý šiřitel křesťanství, založil biskupství v Laonu, Arrasu, Thérouanne a Tournai-Cambrai. Byl současníkem francouzského knížete Choldvika, který vyhnal římské legie z celé Galie. Kníže později přestoupil na křesťanství a byl pokřtěn právě biskupem Remigiem. Když potom Choldvik pokořil i Vizigoty, stal se nejmocnějším vládcem na území Francie a byl arcibiskupem Remigiem korunován v Remeši jako první královský král. Město Remeš se od té doby stalo tradičním místem korunovací francouzských králů.
     Král Karel IV. získal schránku s ostatky sv. Remigia z Francie, k níž měl úzký vztah, a daroval ji chrámu svatého Víta. Pravděpodobně někdy po roce 1409 získali relikvii benediktini ze Slovanského kláštera a přenesli ji do čakovického kostela. Tento kostel je již třetím v pořadí. Nejprve zde stál od roku 1352 malý románský kostelík, potom asi od 1735 zde stál kostel barokní. Roku 1875 rozhodl Filip Schoeller o stavbě nového většího kostela, který se nám dochoval dodnes.

Čakovický zámek

     Významnou stavbou v Čakovicích je zámek ležící hned vedle budov Čakovického cukrovaru. Nenápadný zámeček dala přestavět (1773-85) ze starší tvrze jeho tehdejší majitelka Antonie s Klebelsberku, rozená Krakovská z Kolovrat. O jeho tehdejším stavu však nemáme bližší zprávy.
foto zámku      V první polovině 19. století se v držení Čakovic vystřídalo několik majitelů a zámek byl ještě několikrát přestavován. Významné stavební úpravy nastaly zejména v druhé polovině 19. stol. za působení Schoellerů. V té době byl také velmi zveleben zámecký park, kde byl vybudován altán, rybníky, tělocvična.
     V současné době je zámek využíván zejména pro účely Lidové školy umění, pro jejíž účely byl v posledních letech nešetrně upravován. V některých společenských místnostech probíhají různé společenské akce a veřejné schůze místního zastupitelstva.


šipka nahoru  Historie

Období před Schoellerovými

     Archeologický průzkum v oblasti Čakovic a blízkého okolí prokázal osídlení tohoto území již v mladší a pozdní době bronzové. Nejstarší písemnou zprávu o Čakovicích nalézáme v zakládací listině vyšehradské kapituly, datované rokem 1088. K tomuto datu se také slaví vznik Čakovic. Dochované písemné zprávy uvádějí, že již roku 1352 stál v obci farní kostel. Přibližně od roku 1400 asi do roku 1674 vlastnil čakovickou usedlost pražský měšťan Jan Seidl. Koncem středověku měly Čakovice tři dvory, dva s tvrzí, jeden vlastnil farář. V obci byla krčma, první řemeslník, kovář, několik usedlostí a kostel s okolním hřbitovem. První zmínka o čakovickém rychtáři se datuje k roku 1615. V té době měla obec necelou stovku obyvatel.
     V roce 1734 byl zbořen původní románský kostelík, o rok později byla na jeho místě zahájena stavba barokního kostela. Koncem 18. století žilo v Čakovicích asi 150 obyvatel. V té době byla přestavěna původní tvrz na barokní zámek v půdorysu dochovaném do dnešní doby. Také byla v obci založena 1. škola. V roce 1842 došlo v obci k velkému požáru (vznikl ve stodole sedláka Samohrda), při kterém shořelo v obci asi polovina domů. Nové domy potom mohly být stavěny podél silnice v jedné přímce. Tak byl dán vznik dnešním ulicím Cukrovarská (hlavní ulice), Dr. Marodyho a Ostravická.

Období působení Schoellerů

     Roku 1849 koupil čakovický statek obchodník a podnikatel Alexander Schoeller. V Čakovicích zahájil stavbu cukrovaru, který již v roce 1851 zpracovával cukrovou řepu.
     Rok 1872 byl pro Čakovice významným mezníkem. V té době byl totiž zahájen provoz na České severní dráze z Prahy do Neratovic, Všetat a Turnova. Právě díky přispění Schoellerů (tehdy Filipa Schoellera) vedla tato dráha i přes Čakovice. Čakovický cukrovar tak dostal velmi dobrý prostředek k ještě větší expanzi. S expanzí cukrovaru samozřejmě rostla i obec. V té době měla již 1652 obyvatel. Roku 1882 byla dokončena i 4 třídní škola, na tomto místě dnes miniaturní foto stojí budova gymnázia. Na počátku 20. století stálo v obci již 158 domů a bydlelo zde 2000 obyvatel. V roce 1910 doznala obec výraznějších změn, byl zavezen obecní rybník, upraveny povrchy silnic. V říjnu roku 1920 dostala obec první osvětlení osmi elektrickými lampami. Počátkem roku 1922 byla vytvořena tzv. Velká Praha a Čakovice tak byly předměstskou oblastí. V tomto roce obecní rada také určila nový prostor pro budoucí náměstí. V roce 1936 byla během půl roku (!) postavena budova nové školy.
     Závěrem období působení Schoellerů je třeba zmínit ještě událost spadající do období 2. světové války. Podle tohoto dne je pojmenováno i čakovické náměstí u kostela sv. Remigia. Dne 25. března 1945 byl totiž jeden z největších náletů na průmyslový sever Prahy, tedy na oblast Vysočan, Hloubětína a také letňanskou Avii a čakovické nádraží, které leží v bezprostřední blízkosti Avie. Největší škody bomby způsobily na čakovických domech, cukrovaru a škole.

Čakovice v letech 1945-1990

     V roce 1945 odchází z Čakovic Rosa Schollerová a končí tak 100 leté působení Schoellerů v Čakovicích, kteří měli významný vliv na rozvoj obce. Po 2. světové válce dochází k výstavbě prvních bytových domů, nejprve foto města z výšky pro zaměstnance Avie, později také pro zaměstnance tehdejší Veltechny (později ZPA Čakovice, nyní Veltech). V roce 1945 bylo postaveno koupaliště, které stojí ve změněné podobě dodnes. V roce 1952 bylo upraveno současné náměstí Jiřího Berana, také byla zahájena trolejbusová doprava s Prahou (končící ve dnešní zastávce "Nádraží Čakovice"). V roce 1953 byl také dokončen sportovní stadion, s fotbalovým hřištěm a atletickým okruhem. V roce 1961 byly v obci postaveny polytechnické dílny (družina) a byla zde také umístěna zvláštní škola. Počátkem roku 1968 (1.1.) byly Čakovice, Miškovice a Třeboradice, a také Ďablice, Letňany a Kbely připojeny k Praze.
     V 70. letech došlo k několika změnám v infrastruktuře obce. Byly opraveny komunikace, vodovody a kanalizace. Rekonstrukcí prošly také rozvody elektrické energie. Kromě těchto několika nutných investičních akcí, které by byly realizovány v jakémkoli politickém režimu, nebylo v Čakovicích až na výjimky (oprava kostela v Třeboradicích, rekonstrukce zámku v Čakovicích) investováno do takových investičních akcí, které by přinesly výraznější nárůst obyvatelstva, a potažmo tedy růst kulturního života a pod. Na druhou stranu je, ale pozitivní, že na území MČ je pouze několik panelových domů (vesměs v Miškovicích), což pro budoucí předpokládané rozsáhlé investiční záměry představuje jen pozitivum.


šipka nahoru  Současnost

Údaje, průmysl, bydlení

     Čakovice sousedí s městskými částmi Letňany, Ďáblice, Vinoř a Kbely. MČ Čakovice sestává z katastrálních území Čakovice, Třeboradice a Miškovice. V sousedství městské části (na katastrálním území Praha-Ďáblice) se nachází dálnice D8 vedoucí z Prahy do Ústí nad Labem, Drážďan a Berlína. Středem katastrálního území Čakovice prochází hlavní železniční trať z Prahy do Neratovic, Všetat, do Mladé Boleslavi, Turnova (odtud je možno pokračovat do Liberce, Tanvaldu, Semil, Jičína). Tato trať rozděluje také obec na dvě části. Východní část je spíše obytná, zatímco západní část je tvořena spíše průmyslovými a obchodními objekty.
     Do roku 1990 byla v Čakovicích dominantní průmyslová výroba. Působily zde podniky ZPA Čakovice, Cukrovar Čakovice, Masokombinát Čakovice, Teplárna Třeboradice a Avia Letňany, která je sice na území Čakovic pouze částečně, ale je s vývojem v obci bezprostředně spjata. Po roce 1990 ovšem průmysl v této oblasti upadá. Podniky masokombinát Čakovice, cukrovar Čakovice a ZPA Čakovice ukončily svou činnost. Objekty v areálech ZPA a cukrovaru jsou většinou pronajímány. Areál masokombinátu byl prodán firmě Globus, k.s., která zde má centrálu, a postavila zde svůj hypermarket. Naopak novým přírůstkem čakovického průmyslu je v 2. polovině 90. let vystavěná provozovna firmy Baumit (původně Calofrig Borovany), která zde vyrábí v moderním závodě suché maltové směsi.
     Čakovice, vzhledem k tomu, že v průběhu let 1970-1990 nebylo investováno téměř vůbec do bytové výstavy (obdobně jako např. v sousedních Kbelích), nemají až na výjimky panelové domy. Převážnou většinu bytových domů tak tvoří cihlové domy s menším počtem bytů, velkou část obytných budov však tvoří rodinné a vilové domy.


šipka nahoru  Budoucnost - plánovaný rozvoj

Bydlení

     Městská část Praha – Čakovice se dá s úspěchem nazvat „čtvrtí budoucnosti“. Když se podíváme na územní plán vidíme velké možnosti rozvoje. Jsou zde desítky hektarů polí, na nichž by měly vyrůst obytné komplexy pro cca deset až patnáct tisíc obyvatel. S tím pochopitelně souvisí i rozvoj služeb, sítě místních komunikací a rozvoj individuální i hromadné dopravy. S prodloužením trasy metra C až do Letňan se výrazně zvýší atraktivita Čakovic, Miškovic a Třeboradic. S komfortem bydlení souvisí i vybavení infrastrukturou – plyn, voda a elektrická energie jsou s malými výjimkami již rozvedeny. Zbývá dokončit kanalizaci v části Čakovic. Do konce roku 2007 by mělo v Čakovicích vzniknout zhruba 250 nových nájemních bytů stavěných hl.m. Prahou a přibližně 900 bytových jednotek k prodeji stavěných soukromými investory (tento odhad vychází z připravenosti staveb ke konci roku 2004).

Sport, kultura a rekreace

     Pokud bude Praha úspěšná ve svém úsilí o získání pořadatelství Olympijských her, lze očekávat velký rozvoj sportovišť celé tzv. „Severní terasy“ od Letňan, přes Kbely a Čakovice až k Brandýsu nad Labem. Stávající areály ve správě či majetku tělovýchovných jednot by se dočkaly výrazných rekonstrukcí a doplnění o další doplňkové provozy – hotely, servisy atd. Pokud se tak nestane, pravděpodobně budou všechny areály splňovat očekávání od rekreačních sportovců na levné a celkem slušné podmínky. Výrazné zlepšení totiž znamená velké finanční náklady a ty v tělovýchovných jednotách nejsou. Další možností by byla privatizace sportovních klubů a převedení majetku na nové společnosti, které by tyto investice financovaly. Tento počin je však zcela v kompetenci těchto sportovních klubů.
     Kulturní vyžití současných i budoucích občanů naší městské části se bude odehrávat ve stávajících kulturních zařízeních. Jejich kapacita je dostatečná a po dokončení rekonstrukce čakovického zámku, se zvýší i kvalita prostředí. Bohatost kulturního života bude především záležet na aktivitě organizátorů a jejich schopnosti přivést diváky. V Čakovicích pravděpodobně nevznikne profesionální stálá scéna, ale příležitostné kulturní akce budou osvěžením této městské části.
     Z hlediska možností rekreace je budoucnost naší městské části celkem dobrá. Územním plánem je určen rozsáhlý komplex tzv. Čakovického lesa jako centrum příměstské a městské rekreace. Pokud se podaří získat pozemky do vlastnictví města, dočkáme se jej ještě v tomto desetiletí. Dobrým programem je podpora cykloturistiky a tak lze očekávat vznik kilometrů cyklotras na bývalých polních cestách.

Obchod a služby

     Síť obchodů a služeb místního významu je víceméně závislá na počtu obyvatel. Předpokládáme, že s nárůstem nových občanů se zlepší i tato síť. Další obchod typu supermarketu tak, jak jej máme na západním okraji Čakovic se v naší městské části neplánuje. Další obchodní centrum je uvažováno na katastru Letňan západně od Tupolevovy ulice jako pokračování již existujících komplexů.

Průmysl

     Areály průmyslových závodů prošly privatizací a nyní se postupně regenerují. Nejdále je v tomto úsilí areál bývalého ZPA Čakovice – ten by měl být vzorem pro všechny, kdo se snaží o revitalizaci průmyslových areálů. Předpokládáme, že do roku 2010 bude stabilizován i areál třeboradické teplárny a zhruba do roku 2015 se bude ještě rekonstruovat a usazovat areál bývalého čakovického cukrovaru. Rozbíhá se rovněž obnova továrny Avia Letňany. Část závodu je na čakovickém katastru a postupně se daří měnit ohrady s podivnými provozovnami všelijakých sběren a stavebních buněk v moderní průmyslové areály. Další průmyslové celky by v naší městské části neměly vznikat. Lokální výrobny mají spíše blíž ke službám než k velké průmyslové výrobě.


Uvedené předpoklady vycházejí z informací na podzim roku 2004. Není vyloučeno, že v průběhu několika příštích let nastane změna v naznačených trendech. Některé prameny uvádějí větší počet obyvatel a to až 6000 k datu 31.12.2006.

čára zápatí
© 2007-2010           Poslední úprava: 27.02.2010